Ačkoliv je dřevo tvrdý a nepoddajný materiál, můžete ho za určitých okolností docela snadno ohnout. Musíte jen zvolit vhodnou dřevinu a správný technologický postup. Jaký? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Zdravé a tvrdé dřevo je základ

Ohýbat sice můžete jakékoliv dřevo, přesto vám však doporučujeme spíše tvrdé dřeviny listnatých stromů. Úplně nejlepší je na ohýbání buk, dále pak třeba dub, jasan nebo jilm. Důvod? Dřevo těchto stromů má dlouhá vlákna a při ohýbání tolik nepraská. Ještě více to pak platí o bělovém dřevě a dřevě mladých stromů.

Dřevo k ohýbání vybírejte pečlivě – musí mít rovná vlákna bez suků a trhlin, nesmí v něm být dřevokazný hmyz, hniloba ani plíseň. Je potřeba, aby mělo také optimální vlhkost – ideálně okolo 28 %.

Dřevo je nutné změkčit

Jakmile máte dřevo k ohýbání vybrané, přichází na řadu nejdůležitější část – měkčení. Dřevo v syrovém stavu totiž ohnout nelze, musíte jej tzv. napařit.

Napařování dřeva probíhá v tlakových kotlích nebo pařácích pomocí nasycené páry o teplotě cca 100 °C a tlaku cca 0,03 MPa. V tomto prostředí jej v závislosti na tloušťce dřeva musíte nechat několik desítek minut až několik hodin – středová teplota dřeva by měla dosáhnout asi 70 °C.

V této chvíli dřevo z kotle vytáhnete a můžete ho začít ohýbat. Ideálně v tzv. kopytech – železných formách, do kterých dřevěný hranol připevníte. Forma při ohýbání zabraňuje prasknutí dřeva, protože napětí při ohybu se přenáší pod tuto formu, nikoliv do povrchové vrstvy dřeva.

Po ohnutí dřeva do požadovaného tvaru jej v železné formě ještě ponechte a dřevo vysušte. Buďto v sušičce dřeva – pak to trvá několik hodin – nebo přirozeně – pak to trvá zhruba týden. Vyschlé dřevo pak můžete z formy vyjmout, již by nemělo měnit svůj tvar.

Existují i tzv. ohýbací dřeva

Pokud na ohýbání dřeva nemáte potřebné vybavení nebo se ho prostě jenom bojíte, můžete zkusit i další variantu – tzv. ohýbací dřeva.

Jedná se o dřevěné hranoly, které jsou již přímo od výrobce nachystané k ohýbání – došlo u nich k mechanickému stlačení za působení vysokého tlaku a teploty. Dřevo tímto změnilo své vnitřní uspořádání a stalo se „plastické“.

Ohýbací dřeva se nejčastěji vyrábějí z dubu, buku, javoru, jasanu nebo třešně a můžete je ohýbat i za pokojové teploty až v poměru 1:10 – lištu o tloušťce 10 mm lze ohnout do poloměru 100 mm.

Další variantou je nařezání

Jestliže byste se do ohýbání dřeva vůbec pouštět nechtěli, máte možnost si oblý tvar do hranolu vyřezat. Je to sice pracnější, ale při troše šikovnosti můžete dosáhnout dobrých výsledků.

První z možností je nakreslit si na hranolu požadovaný oblouk a ten mechanicky vyřezat. Postupujte vždy směrem proti letům, tato metoda je ale hodně pracná a oblouk nikdy nebude úplně dokonale kulatý – uvidíte v něm malé zuby.

O něco jednodušší je pak nařezání dřeva na malé proužky, které následně po letech ohýbáte a slepujete k sobě. Tímto způsobem dosáhnete takřka dokonalého oblouku a lepené dřevo je navíc velmi pevné – dokonce ještě pevnější než přirozeně rostlé dřevo.